NEBEZPEČNÉ KLIMATICKÉ JEVY

Bouřka - největší riziko představují blesky, které mohou při přímém zásahu způsobit smrt nebo těžké zranění (popálení) a také požár porostu nebo domů. Dalším nebezpečím jsou možné poryvy větru (pády stromů, sloupů nebo drátů el. vedení, částí budov nebo převrácení automobilů).

Vichřice - jedná se o dlouhodobější atmosférický jev na rozsáhlém území (zvláště častý v horských oblastech), většinou spojený se změnou tlaku a přechodem atmosférické fronty. Intenzita se udává v metrech za sekundu - vichřice od 25 m/s (90 km/h). Nebezpečí spočívá kromě výše uvedeného také v možném dlouhodobějším výpadku el. energie, přerušení dopravních komunikací apod

Tornádo - jedná se o lokální atmosférický vír s plošným rozsahem v řádu stovek metrů s velkou intenzitou bouřkové činnosti. V krátkém časovém období (minuty nebo desítky minut) může napáchat značné škody.

Sněhová kalamita - dlouhodobé intenzivní sněžení, jehož následkem může dojít k vícedennímu přerušení dopravní obslužnosti území, k přerušení zásobování potravinami a el. energií, k poškození střech budov a vozidel vahou sněhu, ke zvýšení počtu zranění osob (uklouznutí na kluzkém povrchu, pády sněhu a ledu ze střech, vznik lavin v horách, apod.).

Přívalový déšť - těžko předvídatelný intenzivní déšť (nemusí být doprovázený bouřkou) s následkem náhlého zaplavení sklepů obytných domů, komunikací, ucpání kanalizace a úzkých profilů mostů bahnem, listím apod., eroze na nezpevněných cestách, na polích a zahradách, sesuvů půdy, protržení hrází rybníků, odplavení a poškození nedostatečně upevněných předmětů, poškození břehů vodních toků.

Krupobití - krátkodobé a lokální vypadávání srážek s ledovými kroupami o různé velikosti. Škody na majetku (okna, skleníky, karoserie vozidel, vegetace) způsobují kroupy od velikosti 2 cm v průměru. Kroupy nad 5 cm v průměru (poměrně vzácný výskyt) mohou způsobit i vážnější zranění osobám a zvířatům.

Kde získat informace o aktuálně hrozícím nebezpečí

Většinu extrémních klimatických jevů je možné předpovědět dostatečně předem. Český hydrometeorologický ústav v případě přepokládaného výskytu nebezpečného klimatického jevu vydává výstražnou informaci, která obsahuje kromě charakteru nebezpečného jevu také časový a prostorový rozsah platnosti výstražné informace, míru rizika (nízké, vysoké, extrémní) a doporučení, jak nebezpečí eliminovat. Kromě předpovědních relací v médiích se o aktuálně vydaných výstrahách dozvíte více na www.chmi.cz. V Jihomoravském kraji dostávají od HZS JMK tyto výstrahy formou SMS a e-mailu i všichni starostové obcí. I u nich se tedy můžete informovat. V mnoha obcích Jm kraje navíc funguje systém informování občanů (nejen) o hrozícím nebezpečí pomocí bezplatných SMS zpráv, stačí se jen zaregistrovat na obecním úřadě. Podobný systém provozuje i Krajský úřad Jm kraje.

Jak se ochránit

Jsem doma:

V případě všech uvedených klimatických jevů doporučujeme zůstat doma a pokud to není nezbytně nutné, nikam nevycházet a nevyjíždět.

Pokud máte čas udělat ochranná opatření, doporučujeme ve všech případech zkontrolovat uzavření oken a dveří a v blízkosti domu (zahrada) upevnit volně položené předměty (nebo je uschovat, je-li to možné), odvést do bezpečí zvířata, ukrýt automobil do garáže, apod. Navíc:

• v případě bouřky dále odpojte anténu a elektrické spotřebiče od sítě (mimo ledničky a mrazničky) a  připravte se na možný výpadek el. proudu (svíčka a zápalky v pohotovosti).  Po bouřce zkontrolujte okolí domu (možnost požáru od zásahu bleskem, další  škody způsobené deštěm nebo větrem)
• v případě vichřice zejména dávejte pozor na návětrnou stranu domu - hrozí poškození oken a dveří poletujícími předměty
• v případě tornáda se držte dál  od oken a nezdržujte se v místnostech těsně pod střechou. Najděte si  bezpečnou místnost v nižších podlažích nebo ve středu budovy. I když je  tornádo na první pohled atraktivní jev, nikdy neopouštějte domov a  neotvírejte okna kvůli lepšímu výhledu! Tornádo Vás snadno může připravit  o život. Po skončení tornáda zkontrolujte stav svého domu a ověřte si, zda i sousedé v okolí přestáli tornádo bez úhony na životě a zdraví. Pomozte  všem postiženým (vyproštění z trosek, první pomoc, přivolání záchranářů a havarijních služeb)
• v případě hrozící sněhové kalamity si  snažte ještě včas opatřit zásoby trvanlivých potravin (pokud máte obchod v docházkové vzdálenosti), nevyjíždějte automobilem zbytečně, připravte se      na možný dlouhodobější výpadek el. proudu. Pravidelně kontrolujte výšku sněhové pokrývky na střeše domu (zvl. u plochých střech) a přesáhne-li 50  cm, odstraňte ji
• v případě přívalového deště kontrolujte průběžně pevnost a voděodolnost střechy a oken. Je-li Váš dům  na svahu, buďte připraveni na možný náhlý příval vody a bahna s poškozením      přilehlé stěny domu (v krajním případě i zřícení). Po skončení přívalového  deště se snažte co nejrychleji zkontrolovat statiku budovy a škody v  okolí. Pomáhejte i ostatním postiženým
• v případě krupobití především chraňte střešní okna (deka, upevněné kusy oblečení) a automobil, pokud  parkujete na ulici (plachta, přikrývka). Po skončení zkontrolujte zejména  všechna okna a stav střešní krytiny.

U všech výše uvedených případů navíc platí, že vždy, pokud jste utrpěli nějakou materiální škodu, pečlivě si vše zdokumentujte (fotoaparát, kamera) pro potřeby pojišťovny (náhrada škody).

Jsem venku:

Jste-li venku, snažte se ve všech případech co nejdříve najít úkryt v nejbližší budově (obchod, úřad, restaurace, v nouzi i např. přístřešek v lese, most s dostatečným prostorem pro ukrytí, apod.). V případě, že jste nuceni přečkat nebezpečnou situaci pod širým nebem, nezdržujte zbytečně na otevřených a vyvýšených místech v krajině. Ve většině případů je nebezpečné i zdržovat se v blízkosti vodních toků nebo ploch. Pokud dojde k pádu drátů el. vedení na zem, v žádném případě se jich nedotýkejte a ani se k nim nepřibližujte. Jste-li v jejich bezprostřední blízkosti, snažte se od nich vzdálit tím, že budete dělat drobné krůčky. Dále:

• v případě bouřky mějte na paměti, že žádné místo není dost bezpečné před zásahem blesku. Nebezpečí můžete předejít tím, že nebudete mít při sobě kovové předměty (např. i  deštník), neschovávejte se pod osamělými stromy nebo v blízkosti vodivých předmětů. Při bouřce netelefonujte. Pokuste se najít chráněné místo v níže položeném prostoru (údolí, úpatí kopce) s nižší vegetací, dostatečně daleko od stožárů a vedení el. proudu. Vyčkejte do konce bouřky. Vzdálenost bouřky poznáte podle časového rozmezí mezi zábleskem a zahřměním. Pro přibližný odhad platí, že počet sekund mezi zábleskem a zahřměním vydělte třemi a získáte počet kilometrů, jak daleko od Vás je bouřka. Neopouštějte úkryt, dokud doba mezi zábleskem a zahřměním nepřesáhne alespoň 15 sekund (tj. bouřka je ve vzdálenosti cca 5 km).
• v případě vichřice se  nepohybujte na okrajích prudkých srázů nebo břehů řek, hrozí pád při  poryvu větru. Další nebezpečí hrozí od předmětů, unášených větrem, snažte se tedy najít úkryt pod pevným přístřeškem. Pozor v lese - hrozí pád  nestabilních stromů. V lese se schovejte u kmene dostatečně pevného a rozložitého stromu (není-li vichřice doprovázena bouřkou). V obydlených místech hrozí také pád částí budov (střešní krytina, květináče, okapy, lešení) a el. vedení.
• v případě tornáda se snažte co nejrychleji dostat z jeho dosahu. Pokud není v blízkosti pevná budova, utíkejte kolmo na směr, kterým se tornádo pohybuje, případně vyhledejte  úkryt např. v příkopech či jiných terénních nerovnostech.
• v případě sněhové kalamity se snažte co nejdříve dostat do obydleného místa, hrozí ztráta orientace, vyčerpání a prochladnutí. Pohybujte se opatrně, pozor na zasněžená  nebezpečná místa (příkopy, vodní toky, led...). Pokud nejste schopni  zvládnout přesun do bezpečí, volejte linku 112 nebo 155.
• v případě přívalového deště (není-li doprovázen bouřkou) se pokuste najít úkryt dostatečně daleko od vodních toků a prudkých svahů, kde hrozí náhlé vzedmutí hladiny, resp. sesuvy.
• v případě krupobití se ukryjte pod nejbližším stromem nebo mostem, jste-li ve zcela otevřené krajině, chraňte si rukama nebo taškou či bundou alespoň hlavu.

Pokud v kterékoli z výše uvedených situací utrpíte zranění a nejste schopni se dostat do obydlené oblasti, přivolejte pomoc (linka 112 nebo 155).

Jsem v automobilu:

Jste-li v uzavřeném automobilu (ne kabriolet s plátěnou střechou), může Vám vůz sloužit jako dostatečný přechodný úkryt nebo prostředek úniku pro všechny popisované klimatické jevy. Rizikem pro Vás a Váš vůz je pouze silné krupobití (poškození karoserie a oken), tornádo nebo vichřice (hrozí převrácení vozu).

Ve všech případech je třeba dobře vyhodnotit situaci. Při blížícím se klimatickém jevu je bezpečnější rychlý únik, pokud jste již daným jevem zasaženi, jeďte velmi pomalu nebo zastavte na bezpečném místě, kde nehrozí zejména pád stromů nebo srážka s jiným vozidlem při zhoršené viditelnosti. Dále:

• při bouřce se nedotýkejte kovových částí automobilu a nevystupujte ven (hrozí zásah el.  výbojem např. při vstupu do louže).
• při vichřici snižte rychlost jízdy nebo raději zastavte, nejlépe čelem ke směru větru (při bočním větru hrozí větší pravděpodobnost převrácení vozu).
• při tornádu se snažte pokud možno co nejrychleji dostat mimo směr pohybu tornáda, protože Váš vůz Vás při značné síle tohoto vzdušného víru nemusí ochránit. Jste-li už zasaženi, zastavte na místě, kde nehrozí pád předmětů na vůz a počkejte, až tornádo skončí.
• v případě sněhové kalamity zvažte stav vozovky, vzdálenost a profil silnice, po které jedete. Je-li nemožné bezpečně projet, pokuste se zaparkovat a počkat na silničáře.
• Pokud jste již uvízli na silnici, postarejte se o to, aby byl Váš vůz vidět (výstražná  světla, trojúhelník). Pokud Váš vůz překáží provozu, informujte policii (linka 158). V případě, že je komunikace zcela zatarasena vozidly a hrozí, že budete muset zůstat několik hodin ve voze, šetřete pohonnými hmotami.  Vypněte veškeré zbytečné spotřebiče (klimatizace, rádio, světla) a pouze topte motorem. Docházejí-li Vám pohonné hmoty, motor zapínejte jen na nezbytně  nutnou dobu k vytopení vozu. Čekejte klidně v autě na příjezd záchranářů.
• v případě přívalového deště  raději zastavte na bezpečném místě, kdy Váš vůz neohrozí proud vody nebo bahna na silnici a čekejte na snížení intenzity srážek.
• v případě krupobití (kroupy větší než 2 cm v průměru) v každém případě zastavte, hrozí vážné poškození  čelního skla a karoserie. Máte-li ve voze deku nebo nepotřebné oděvy, pokuste se zakrýt alespoň čelní sklo, které je nejvíc ohroženo.

Po skončení uvedených klimatických jevů nejprve zkontrolujte stav Vašeho vozu, zejména pneumatik, čelního skla a karoserie. Pokud je vše v pořádku, velmi opatrně pokračujte v jízdě - komunikace mohou být poškozeny nebo zataraseny.

POSTUP PŘI EVAKUACI

Kdo rozhoduje o připravované evakuaci?

Evakuace je souhrnem opatření pro rychlé, bezpečné a účinné přemístění osob, zvířat a majetku z ohroženého objektu nebo oblasti do prostoru, kde nebezpečí nehrozí.

Evakuaci je oprávněn nařídit (v rámci svých kompetencí) velitel zásahu při záchranných pracích, zaměstnavatel pro svůj objekt, starosta obce v rámci území své obce,  starosta obce s rozšířenou působností pro svůj správní obvod ORP a hejtman kraje pro část území svého kraje.

Jak se dozvíte o připravované evakuaci?

Hrozí-li nebezpečí z prodlení - např. hrozba výbuchu, úniku nebezpečné látky, destrukce objektu, přívalová vlna při zvláštní povodni - dozvíte se z obecního rozhlasu, případně z radiovozů hasičů nebo policie.

Nehrozí-li nebezpečí z prodlení - např. přirozená povodeň, dlouhodobý kolaps do-dávek energií -kromě výše uvedených způsobů se dozvíte také z médií, zvl. z České televize a Českého rozhlasu.

Jak správně postupovat při krátkodobém opuštění domu?

Pokud lze předpokládat, že se budete moci vrátit do svého domova již za několik hodin, postupujte takto:

• vypněte všechny plynové a elektrické spotřebiče, které máte v provozu
• elektrické spotřebiče odpojte ze zásuvky (mimo ledničky a mrazničky)
• uhaste otevřený oheň (krb, kamna, svíčky...)
• vypněte topení (plynový kotel)
• zhasněte před odchodem  všechna světla
• vezměte s sebou i svá domácí zvířata
• uzamkněte dům
• ověřte, zda i ostatní v domě vědí o evakuaci
• opusťte dům podle pokynů toho, kdo evakuaci řídí.

Při opouštění domu se chovejte klidně, pomáhejte osobám se sníženou pohyblivostí a po opuštění domu se shromážděte na místě, určeném k evidenci evakuovaných (o určeném místě bude informovat obecní rozhlas). Je nezbytné se zaevidovat, aby záchranáři při případné havárii po Vás nepátrali zbytečně v troskách budovy.

Jak správně postupovat při dlouhodobém opuštění domu?

Vypněte hlavní uzávěr plynu a vody (v případě povodně i elektřiny) a na vchodové dveře domu umístěte zprávu o tom, kdo, kdy a kam se evakuoval a kontakt, na kterém budete k zastižení. Toto platí zejména pro případ, kdy hodláte pobývat mimo oficiální místa, určená k nouzovému ubytování evakuovaných (např. na své chatě, u příbuzných).

Dále si sbalte evakuační zavazadlo (obsah zavazadla viz. další informace). Pokud máte sbaleno evakuační zavazadlo a byl dán pokyn k opuštění domácnosti, postupujte tak, jak je uvedeno v předchozí podkapitole.

Nemějte strach o Váš dům, evakuovaná oblast bude hlídána policií či armádou a nepovolané osoby nebudou do této oblasti vpuštěny.

CO DĚLAT PŘI NÁHLÉ POVODNI

• odveďte do bezpečí domácí a hospodářská zvířata
• pokud jste majiteli auta, připravte jej k evakuaci nebo ho včas odvezte na bezpečné místo
• připravte si prostředky pro zabezpečovací práce (pytle s pískem ...)
• uzavřete přívod vody, plynu a elektrické energie
• uhaste otevřený oheň v topidlech

• připravte evakuační zavazadla pro všechny členy rodiny – obsah zavazadla:

1.     jídlo a pití + nádobí (na 2-3 dny, trvanlivé, miska, lžíce, otvírák na konzervy)

2.     cennosti a dokumenty (OP, RL, CP, karta ZP, plat. karta, smlouvy, peníze)

3.     léky a hygiena (hygienické potřeby, léky, vitamíny, zdravotní pomůcky)

4.    oblečení a vybavení pro přespání (spací pytel, karimatka, náhradní ošacení)

5.    přístroje, nástroje a zábava (mobil, rádio, baterka, zavírací nůž, psací potřeby, knihy, hračky pro děti....)

• informujte se o způsobu a místě, kam se v případě evakuace přemístíte
• přestěhujte majetek v domě do míst, která nejsou ohrožena povodní (vyšší podlaží)
• utěsněte kanalizaci a odpady v přízemí a ve sklepě
• sledujte zprávy sdělovacích prostředků
• odstraňte nebo řádně zajistěte snadno odplavitelné předměty v okolí domu
• v domě nenechávejte v dosahu vody nebezpečné látky (chemikálie, apod.)
• řiďte se pokyny orgánů obce a záchranářů (zvl. při evakuaci)
• při odchodu z domu zabezpečte vchod a okna.

Na co byste se měli zaměřit po povodni

Zkontrolujte své obydlí, zejména:

• statickou narušenost
• obyvatelnost bytu/domu
• rozvody energií (plyn, elektřina)
• stav studny
• stav kanalizace a rozvodů vody
• pokud neklesne hladina spodní vody, nečerpejte vodu ze sklepů domů (poměr tlaků - nebezpečí zborcení).

Podle pokynů hygienika:

• zlikvidujte potraviny zasažené vodou
• zlikvidujte polní plodiny zasažené vodou
• zlikvidujte uhynulé domácí zvířectvo, které bylo usmrceno povodní (vždy používejte ochranné prostředky!)
• nahlaste hygienikovi výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat
• nepijte vodu z místních zdrojů, pokud hygienik vodu jako pitnou neschválil.

Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě potřeby si u obecního úřadu vyžádejte:

• finanční pomoc
• pitnou vodu, potraviny, sezónní oblečení, hygienické potřeby
• potřebné nářadí (pro likvidaci povodňových škod)
• další potřebné prostředky (dezinfekční, ochranné atd.).

Při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků a zabezpečte:

• vyčištění studny a odčerpání znečištěné vody
• chemické ošetření vody ve studni
• laboratorní prověření kvality vody
• povolení hygienika o používání obnoveného zdroje pitné vody.

Kontaktujte Vaši pojišťovnu ohledně náhrady škody:

• ohlaste pojistnou událost pojišťovně v souladu s pojistnými podmínkami
• vyhotovte soupis škod, případně je zdokumentujte (fotografie, znalecký posudek, účty, svědectví)
• při řešení pojistné události postupujte podle pokynů pojišťovny
• po uzavření šetření bude následovat odškodnění (náhrada škody).

Pokud možno aktivně se zapojte při likvidaci následků povodní:

• informace o možnosti zapojit se do obnovovacích prací lze obdržet od obecního úřadu
• jednejte s rozvahou, pomáhejte sousedům, starým a nemocným lidem
• dodržujte pokyny  územně příslušných správních úřadů
• dbejte dodržování hygienických zásad při pracích na území zasaženém povodní a nechte si řádně ošetřit každé otevřené zranění
• odstranění škod způsobených povodní lze v řadě případů zvládnout svépomocí, ale  nepodceňujte nebezpečí dlouhodobé práce v extrémních podmínkách
• odstranění škod způsobených povodní je dlouhodobý proces náročný na materiální, finanční a  psychologickou podporu; vzájemná pomoc a sociální péče o postižené je      většinou nezbytná a je vhodné ji co nejvíce využívat.

CO DĚLAT PŘI ZAZNĚNÍ SIRÉNY?

Sirény jsou prostředkem k varování obyvatel při hrozícím nebezpečí. Každý občan by měl vědět, jaké druhy signálů existují, co který znamená a hlavně – jak se v případě ohrožení zachovat.

Jak funguje varovný systém a k čemu slouží

V České republice je zaveden systém varování obyvatelstva, který pokrývá téměř 100% všech trvale osídlených oblastí naší země. Je tvořen převážně sirénami, ale také obecními rozhlasy, napojenými na dálkové ovládání nebo ovládanými ručně/místně. Některé sirény (elektronické) „umějí mluvit", tj. po zaznění signálu je automaticky sdělena tísňová informace. Obdobně to platí i pro některé obecní rozhlasy (plní funkci místních informačních systémů). Většina sirén je však staršího typu (rotační), pouze „houkají" a po zaznění signálu není možné prostřednictvím sirény sdělit obyvatelům obce druh ohrožení. Proto je důležité umět rozlišovat jednotlivé druhy signálů.

Celý systém slouží k okamžitému varování obyvatelstva při ohrožení takového charakteru, kdy je nezbytné okamžité ukrytí nebo evakuace. V České republice od r. 2001 platí pouze jeden varovný signál „Všeobecná výstraha", který Vám sdělí, že „se něco děje" a je na Vás se rychle dostat na bezpečné místo a zjistit další informace.

Jaké druhy signálu můžete slyšet

Všeobecná výstraha - tento signál oznamuje hrozící nebezpečí a může zaznít kdykoli, v kteroukoli denní i noční dobu. Signál „Všeobecná výstraha" je kolísavý tón po dobu 140 sekunda může zaznít 3x po sobě. U „mluvících" sirén následuje informace o druhu ohrožení, např. „Nebezpečí zátopové vlny", v každém případě ale příslušná tísňová informace zazní v nejbližší možné době po odeznění signálu zpravidla v obecním rozhlase, vysílají ji radiovozy policie/hasičů nebo také zazní v televizi a rozhlase.

Zkouška sirén - tento signál uslyšíte nejčastěji, a to každou první středu v měsíci ve 12.00 hodin. Ověřuje se jím funkčnost systému a také slyšitelnost sirén. Pokud v tuto dobu neslyšíte „svoji" sirénu v místě Vašeho bydliště, nahlaste to na příslušný obecní úřad nebo hasičům. Signál „Zkouška sirén" je nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 sekund. Zkouška sirén není tedy varovným signálem!

Požární poplach - tento signál slouží pouze ke svolání jednotek požární ochrany k výjezdu na zásah. Signál „Požární poplach" je 1x přerušený tón po dobu 60 sekund, u elektronické sirény napodobující zvuk trubky HÓ-ŘÍ, HÓ-ŘÍ. Požární poplach také není varovným signálem! Při tomto signálu doporučujeme pouze zjistit, jestli se případný požár nebo jiná mimořádná událost neděje ve Vašem bezprostředním okolí a pokud Vás neohrožuje, zachovejte klid a nic nedělejte, nebudete-li k tomu záchranáři vyzváni.

Jak se zachovat po spuštění varovného signálu „Všeobecná výstraha"

Vyhledat úkryt

Především se okamžitě snažte najít úkryt v jakékoli blízké zděné budově (i tehdy, jedete-li autem, zastavte a vyhledejte úkryt). Budova, do které se ukryjete, musí mít uzavíratelné prostory. Dejte přednost místnostem ve středu budovy bez oken, vyhněte se sklepním prostorám. Některé chemické látky jsou těžší než vzduch a místo pod úrovní terénu by bylo životu nebezpečné. Pokud se nacházíte v cizím prostředí, nebojte se požádat kohokoli o pomoc a vpuštění do budovy. A naopak - poskytněte vlastní úkryt všem, kteří jej potřebují.

Pozor - v některých případech se do budov neukrývejte! V případě hrozby povodně najděte vhodné vyvýšené místo (kopec, úbočí kopce). Volné prostranství využijte i např. při rozsáhlém (např. lesním) požáru, sesuvu půdy, zemětřesení (časté např. ve Středomoří) atp.

Zodolnit úkryt

Místnost, ve které se ukryjete, je třeba co nejlépe izolovat od okolního prostředí. To je důležité zvláště při úniku chemických nebo radioaktivních látek. Především zavřete dveře a okna. Vypněte větrání či klimatizaci a ucpěte ventilační otvory a okenní rámy. Nezapomeňte utěsnit i otvor pod dveřmi do místnosti. Použijte k tomu izolační pásky nebo např. deky. Pokud nemáte jinou možnost, k ucpání použijte vlastní oblečení.

Zajistit si informace

Co nejdříve se snažte zjistit, jaký druh nebezpečí hrozí. V žádném případě zbytečně netelefonujte, především ne na tísňové linky. V případě rozsáhlé mimořádné události se vše důležité dozvíte z televize a rádia – především ČT 1 a ČRo 1-Radiožurnál, popř. z obecního rozhlasu nebo od zasahujících záchranářů. Pokud nemáte v budově TV nebo radiopřijímač, pravděpodobně někdo z ukrytých bude mít discman, MP3 přehrávač nebo mobilní telefon s příjmem FM rádia. Dále postupujte podle pokynů z TV a rádií nebo zasahujících záchranářů.

Zdroj informací: HZS JMK