Prštické katastrální území se rozkládá na pomezí dvou nejvýznamnějších geomorfologických provincií - České Vysočiny a Západních Karpat. Tato hranice prochází přibližně lokalitou za hřištěm "Na Loučkách" a není v terénu nijak patrná.

Samotná obec se rozkládá na úpatí Bobravské vrchoviny v nadmořské výšce 293 m, jihozápadním směrem od města Brna (cca 22 km od středu města). Členité okraje Hlinských lesů rámují prštické katastrální území od západu, východním a jižním směrem se rozkládají obzory Dyjskosvrateckého úvalu v pozadí s Pálavskými vrchy. Obec je vsazena mezi dva kopce - Horky - o výškách 316 a 321 m.n.m..Zeměpisná šířka Obce N 49°06'50", zeměpisná délka E 16°28'44".

Prštické k.ú. přísluší celé do povodí řeky Svratky, je odvodňováno pramenným úsekem Šatavy a jejím přítokem, potokem Lejtnou. Na Šatavě bývalo v minulosti šest rybníků, z nichž dnes existuje jediný lesní rybník "Na Fialské" ("Karhánek"), který je důležitou přírodní lokalitou pro rozmnožování obojživelníků a hnízdění vodního ptactva. Další zajímavostí o rozloze 0,5 ha, je lokalita s názvem "Kluky" nebo také "Prštická bažinka", situovaná u silnice na Hlínu pod železničním náspem. Tato zamokřená loučka bývá důležitým místem pro rozmnožování obojživelníků a ptactva. Mezi další, ekologicky významné oblasti patří lokality "Pod Vlčím kopcem" - cca 1 km od hájenky severozápadním směrem (výskyt přírodně zajímavé flóry, kaliště), "Šašovka" - 500 m od hájenky (hřbet kopce s chráněnými a ohroženými druhy rostlin), "Údolí pod Habrem" - západně od Prštic (podélně členěná soustava výrazných hřbetů a suchých údolí s výskytem druhů chráněných rostlin a ohrožených druhů zvířat), "Horka" - důležitý biotop ptactva, včetně silně ohrožených druhů, "Příčky" - cca 700 m severovýchodně od Prštic (údolí potoka Lejtná s prudšími svahy, hojný výskyt polní zvěře) a "V Babicích" - cca 800 m severozápadně od Prštic (polní lesík s výskytem teplomilných druhů rostlin).

Čerpáno z materiálu: Generel místního územního systému ekologické stability k.ú. Prštice (Ing. Draga Kolářová, srpen 1997)

Prštické rybníky -  historie a současnost

V 16. století byla v Pršticích a jejich okolí vybudována našimi předky soustava rybníků, které poskytovaly ochranu před povodněmi, obživu lidem a zásobárnu vody, rovněž byly nedílnou součástí přírody a jejích zákonitostí. V Urbáři Prštickém a Vlasatickém z r. 1574 jsou uvedena následující jména tehdejších rybníků:

rybník Velikonec (sázelo se do něho 30 kop plůdků kaprů), rybník Tobolka (50 kop), rybník Kluk (40 kop), rybník Modřička (30 kop), rybník Pustý nad Modřičkou (20 kop, když se opraví).

Zánik rybničních soustav v celém našem kraji je spojen s obdobím po napoleonských válkách, kdy byly rybníky rušeny a zabírány na pěstování cukrové řepy. 

Vedení obce Prštice se rozhodlo navázat na dřívější ráz krajiny a navrátit do ní, alespoň částečně, tento nepochybně potřebný vodní prvek, zejména v období měnícího se klimatu. Stavba vodního díla Biocentrum pod Horkou (lokalita od křižovatky "Hlína" k velkému mostu) se uskutečnila za dotační podpory Státního fondu životního prostředí ČR v roce 2012. Mimo zábrany povodním, kterou u potoka Šatava rybníky plní, je dalším jejich účelem poskytnutí životního prostoru pro vodní živočichy, bezobratlé a vodní ptactvo spolu s dalšími druhy fauny. Rovněž louka v přilehlém okolí má za cíl poskytnout prostor pro růst rozmanitých druhů vegetace a hmyzu. Agentura ochrany přírody ČR Obci nařídila provádění průběžných kontrol a výlovů nepovolených či plevelných druhů rybí obsádky v rybnících, zejména střevličky východní a karase stříbřitého. Obec tedy v předem zveřejněných termínech pořádá nařízené výlovy rybníka spojené s ochutnávkou grilovaných ryb a společenským posezením pro veřejnost.  Během výlovu jsou nevhodné ryby odvezeny a přípustné druhy vpuštěny zpět. Rybníky Biocentra nejsou rybářským revírem a komerční rybolov je považován za trestný čin pytláctví.

Biocentrum "Pod Horkou" v soutěži „Stavba roku Jihomoravského kraje 2012“

Soutěž byla slavnostně ukončena vyhlášením výsledků v rámci stavebních veletrhů v Brně dne 24. dubna 2013. 6. kategorie - vodohospodářské a ekologické stavby:

1.   MÍSTO  - ZLEPŠENÍ KVALITY VOD V ŘEKÁCH JIHLAVA A SVRATKA NAD NÁDRŽÍ NOVÉ MLÝNY, VÝSTAVBA KANALIZAČNÍ A VODOVODNÍ SÍTĚ A REKONSTRUKCE ČOV, IVANČICE, OSLAVANY       

2. MÍSTO  -  BIOCENTRUM POD HORKOU, k. ú. PRŠTICE PŘIHLAŠOVATEL:  Sdružení STAVOS Brno a.s. – EKOSTAVBY Brno a.s. INVESTOR:   Obec Prštice     ZHOTOVITEL:  Sdružení STAVOS Brno a.s. – EKOSTAVBY Brno a.s. PROJEKTANT: VZD INVEST s.r.o.

3. MÍSTO - SVITAVA, LETOVICE - ZVÝŠENÍ KAPACITY KORYTA

Prštické sluneční hodiny tvoří od roku 2016 střed zámeckého parku a postupem času se staly nedílnou součástí venkovních slavností obce, ať jsou to hody, vánoční pořady, maškarní veselice a další. Z laického pohledu by se mohlo zdát, že jde o vydlážděné prostranství s prazvláštními symboly a parabolami. Okem historiků a znalců ovšem jde o veskrze jedinečné, mistrně propočítané veledílo propojující historii se současností. Místní poledník je rovnoběžný s úhlopříčkou budovy zámku. S vazbou na ezoterismus byla založena již původní kamenná tvrz před rokem 1289, jako hlavní vzájemnost dnešní budovy zámku a okolí dle známých principů římského architekta Vitruvia.

Sluneční hodiny ukazují kalendář a středoevropský čas v rozmezí 4.00 – 20.00 hodin. Kromě architektonické zajímavosti zasazené do parku zámku s rohy přesně směřujícími do čtyř světových stran jsou, po dobu slunečního svitu, plně funkčním ukazatelem času.

Délka ukazatele 10 metrů, rozpětí 16 metrů.

Tyto hodiny jsou tedy od roku 2016 se vší pravděpodobností největšími na celé Moravě. Co se týče délky ukazatele, tak největšími ve střední Evropě. S ohledem na estetiku, neomezenou funkčnost s ciferníkem v rozsahu 16 hodin a vybranou lokalitu, se ve své kategorii řadí k unikátním dílům evropského významu.

Srovnání s vodorovnými hodinami jiných krajů

• V jihočeských Prachaticích postavené sluneční hodiny v 70. letech dvacátého století byly označovány za největší hodiny ve střední Evropě po dlouhý čas. Délka ukazatele 3 metry, rozpětí 7 metrů.
• Pomyslné prvenství převzaly po Prachaticích sluneční hodiny postavené na náměstí v roce 2003 v Třešti na Vysočině. Délka ukazatele 8,21 metrů.
• Největší hodiny na světě od roku 2018 vybudovali v Plzeňském kraji, obec Bezvěrov, kde ukazatel (vysílač Krašov) měří 432 metrů. Tato výška překonala původní největší hodiny světa v indickém Džajpuru o více než 300 metrů.  Vzhledem k velikosti ukazatele a omezeném prostoru pozemku je ovšem jejich ciferník pouze pětičíselný – hodiny tedy ukazují čas od 10.00 – 14.00 hodin.